Obec Želiv

Želiv má více než 1000 obyvatel, 314 čísel popisných. Rozkládá se na řece Želivce při jejím soutoku s Trnávkou. Svou nadmořskou výškou 405 m je nejníže položenou obcí okresu. Archeologické nálezy dokazují, že zdejší kraj, konkrétně Želivsko, byl osídlen již ve 3. a 4. století n. l.  Písemné zprávy jsou ale mnohem pozdější, z poč. 12. století.

Jméno obce, postupně vyvinuté ze staročeského Želevo – Žalov,  a zde četné nalezené hroby svědčí, že tu bývalo pohřební místo. Prý už za dob Sámových tudy vedla zemská stezka, připomínaná r. 1178 jako Stará cesta, vedoucí od Prahy do Želiva a dále na Moravu.

Od nejstarších dob byla zdejší krajina zarostlá hustým, většinou listnatým pralesem, v němž tu a tam byly holé, nezarostlé plochy. Území patřilo do zájmové sféry knížat Slavníkovců.  Po vyvraždění tohoto rodu r. 996 se území dostalo do rukou pražských knížat, kteří patrně zřídili  v Želivě hospodářské i správní středisko, trvající asi až do r. 1139-1144.

Základní dominantou obce Želiv  je premonstrátský klášter, který je převážně přestaven barokním slohu.  Klášter založili roku r. 1139 pražský biskup Otta a český kníže Soběslavem a jeho manželka Adlétou  na soutoku řek Trnávky a Želivky, původně  byl určen řádu Benediktýnů. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře r. 1149, vedena opatem Gotšalkem z porýnského Steinfeldu. Pod jeho vedením se řeholní život v želivském klášteře velice slibně rozvíjel. Už v předhusitské době byl klášter významným duchovním  a kulturním centrem širokého kraje.  Za husitských válek byl klášter dvakrát vypleněn a z části pobořen. Bratři premonstráti se uchýlili do opevněné Jihlavy. V oněch pohnutých dobách se však bratři premonstráti starali  o   svěřený   majetek   a  dokázali pokročit s opravou klášterního chrámu tak daleko, že byl zcela dokončen a malbami vyzdoben presbytář v roce 1462,  jak hlásá letopočet na menze hlavního oltáře.  V době po husitských  válkách  želivský  opat zůstal věrný papeži a církvi a proto  byl klášter  za tento jeho zásadový postoj potrestán konfiskací všech statků, které byly v letech 1467 - 1468 zastaveny lipnickému pánovi Burianu Trčkovi z Lípy. Rod Trčků  a další pánové zde vládli skoro 156 let.  Klášter vykoupil strahovský opat Kašpar z Questenberka. Teprve po dvaceti   letech  v roce 1643 se kanonie premonstrátů stala opět samostatnou, ale bratří neměli v podstatě kde bydlet, protože klášter byl značně zpustlý. Teprve za několik let  se podařilo zbudovat část nového konventu i vyzdobit kostel malbami a oltáři.   Jedním nejvýznamnějších  ze želivských opatů  byl  Siard Falco,  byl to první opat po obnovení kláštera zvolený z členů vlastní komunity, který se velmi zasloužil za rozvoj celého kláštera.

První polovina 18. stol. byla dobou velkého hospodářského rozkvětu kláštera za opatů Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera.  Premonstrátský klášter se stal střediskem vzdělanosti a kultury celého region. Po požáru r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu barokní gotiky podle plánů Jana Blažeje Santiniho.

Na počátku dvacátého století klášter znovu vyhořel, naštěstí však  kostel a konvent byl uchráněn od zničujícího ohně.  Budova opatství byla obnovena v pseudobarokním slohu,  ale je  vyzdobena ve slohu secesním. V r. 1950 byl klášter komunisty zrušen a byl zde zřízen internační tábor pro kněze. Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. V roce 1991 byl klášter vrácen zpět premonstrátům. V r. 2006 byla ubytovací část zrekonstruována a nabízí se ubytovací služby.

K obci Želiv náleží také další menší obce:

BOLECHOV
Vzdálený 1,5 km, nejstarší záznamy o obci  z r. 1226, návesní kaplička Panny Marie Bolechovské z r. 1868.

BRTNÁ
Vzdálená 3 km, na turistické stezce Želiv-Pelhřimov, nejstarší písemné zprávy o obci z r. 1300, návesní kaplička postavena v r. 1950, téhož roku zasvěcena Navštívení Panny Marie.

VITICE
Vzdálené 2,5 km, nejstarší písemné zprávy z r. 1226.

VŘESNÍK
Vzdálený 2,2 km, škola v přírodě, obchod, kulturní dům, v r. 1856 se zde narodil spisovatel a básník Jan Vřesnický, vl. jménem Jan Nálevka.

LÍSKOVICE
Vzdálené 3 km.

LHOTICE
Vzdálené 5 km, první písemné zmínky jsou z konce 14. stol., vypovídají o tvrzi či hrádku. Chráněné památky – na hřbitově kostelík sv. Jiří, obnovený r. 1708, dřevěná zvonice a náhrobek Oldřicha Škroupa, syna tvůrce české národní hymny Fr. Škroupa. Bývala tu škola, lihovar a mlýn, v r. 1880 zde žilo 339 obyvatel.

MILETÍN
Vzdálený 7 km.