Ve třetí kapitole Skutků apoštolů Petr a Jan jdou odpoledne do chrámu. Je to doba určená k modlitbě. Když k nim přinášejí chromého od narození, Petr říká: Stříbro ani zlato nemám. Ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – choď! (Sk3,6) Petr bere chromého za ruku a on se postaví na nohy. V životě tohoto nemocného došlo k zásadní proměně.

Před Petrem, Janem a Jakubem se Ježíš proměnil na hoře Tábor. Došlo k setkání mužů Starého Zákona, Mojžíše a Eliáše, a mužů Nového Zákona – Ježíšových učedníků. Ježíš stojí mezi těmito dvěma Zákony. Zazní z nebe hlas, ale Ježíš nemluví, naslouchá, tak jako všichni zúčastnění: Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! (Lk9,35) Písmo říká, že se Mojžíš a Eliáš zjevili ve slávě nebeské.

Je ještě jiná sláva, a to světská, touha po ní se může vloudit i do myslí opravdu svatých lidí. Bažení po světské slávě nemá žádnou protikladnou ctnost a může se octnout i uvnitř samotné pokory, pokud na to nedáme pozor. Sv. Pio z Pietrelciny prohlásil: Jakmile tento protivník vstoupí dovnitř, zneužívá každou ctnost, rozkládá svatost, kazí všechno krásné a dobré.

Vybavenost od Ducha sv. dala učedníkům možnosti, aby mohli ve jménu Ježíšově uzdravovat. Vše co máme - i naše ctnosti - jsou darem od Boha, nic není naše, vše patří jemu.

Veškerá sláva patří Bohu. Jed světské slávy, touha po ní je marnivost, neřest, jako nenápadná plíživá nemoc. Snad hrozí více těm, kteří jsou velice obdarováni. Otec Pio byl za svého života pro svá charismata pronásledován, nevyskytla se tedy u něj příležitost k marné slávě.

Naše uzdravení a proměna od toužení po marné slávě je tedy jedině v poslušnosti Božímu hlasu, který nám poukazuje skrze proměnu Ježíše ve slávě hory Tábor k jiné hoře, a to ke Kalvarii kříže. Pokorný Služebník Boží nás uzdravuje z neřestí skrze kříž a utrpení.

Jakékoliv urážky, ústrky, nepochopení a bolest mohou být výborným lékem na naši chorobu, na naši marnivost.

Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť Duch slávy, to je Duch Boží, spočívá na vás. (1 Petr 4,14)

                                                                                              s. Klára