O nás
Na soutoku řeky Želivky s Trnávkou již po mnoho staletí stojí starobylý želivský klášter. Založen byl v r. 1139 pražským biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře r. 1149, vedena opatem Gotšalkem. Pod jeho vedením se řeholní život v želivském klášteře velice slibně rozvíjel. Už v předhusitské době byl klášter významným duchovním a kulturním centrem širokého kraje.
První polovina 18. stol. byla dobou velkého hospodářského rozkvětu kláštera za opatů Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera. Premonstrátský klášter se stal střediskem vzdělanosti a kultury celého region. Po požáru r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu barokní gotiky podle plánů Jana Blažeje Santiniho.
Na počátku dvacátého století klášter znovu vyhořel, naštěstí však kostel a konvent byly od požáru uchráněny. Vyhořelá budova opatství byla do roku 1914 obnovena v pseudobarokním slohu a vyzdobena ve slohu secesním. V r. 1950 byl klášter komunisty zrušen a byl zde zřízen internační tábor pro kněze a řeholníky. Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. V roce 1991 byl klášter vrácen zpět premonstrátům.